Zemřel známý liberecký novinář Luboš Příhoda

22.10.2018 12:02

Ve věku 84 let zemřel 16. října známý liberecký novinář Luboš Příhoda, který byl v letech 1990 až 2014 členem Řídicího výboru Syndikátu novinářů ČR. Luboš Příhoda se chvalně zapsal také coby držitel ceny Local Press Awards v kategorii místní historie a kultura za publicistickou stať Rok 1969 v Liberci. Profesně za sebou zanechal coby novinář výraznou stopu. Přečtěte si celý profesní medailonek zesnulého libereckého novináře.

LUBOŠ PŘÍHODA (nar. 2. 8. 1934 v Náchodě, zemřel 16. 10. 2018 v Liberci), textilák, novinář,  publicista, překladatel, básník, editor. Po sametové revoluci působil jako šéfredaktor obdeníku Region v Liberci. V letech 1990 až 2014 byl členem řídicího výboru Syndikátu novinářů ČR a jeho zástupce v středoevropské skupině novinářských organizací, byl předsedou Krajského sdružení novinářů, zakládajícím členem Kruhu autorů Liberecka a po několik let jeho předsedou.

Spoluredigoval (s Janem Šebelkou) řady Kalmanachů, edičně se podílel na česko-německé čítance spisovatelů Liberecka Naše krajina slov – Unsere Wortlandschaft (2011). Roku 2011 získal ve Varšavě hlavní cenu v novinářské soutěži PL-CZ Local Press Awards v kategorii místní historie a kultura za publicistickou stať Rok 1969 v Liberci. Oběti ze srpna 1968 chtěl režim vymazat z paměti, otištěnou v Kalmanachu 2008/2009.

Vlastní tvorbu, ale zejména překlady prózy a poezie z němčiny, publikoval v řadě časopisů, denním tisku a rozhlasu. Knižně vydal básnickou sbírku Promluvy do zdi (2004), Umíněný Ikaros (Pět básní s ozvěnou v bibliofilské úpravě, 2014), dokumentární publikaci A potom přijely tanky… (2010), v r. 2015 publicistickou kroniku událostí z let 1968 a 1969 pod názvem Nejdřív tanky – potom pendreky.

Je autorem a spoluautorem několika rozhlasových her a jevištní adaptace Tří zlatých vlasů děda Vševěda (Mladá scéna, Ústí nad Labem 1986).  Překládal prózu, např. J. Bobrowski: Litevské klavíry. Boehlendorff a ti druzí (1971 – kryto J. Votavou); od téhož autora Tanečník Malige (1989); C. F. Mayer: Král a světec (1994); Isa Engelmann: Návrat pod zelenou střechu (2004) a Židé v Liberci (2007), i poezii: H. Preissler: Hlasy mrtvých a živých (1961); R. Kunze: Věnování (1964, s L. Dvorským, M. a L. Kunderou), H. Cibulka: České motivy… (1967). V r. 2014 získal Speciální cenu jako osobnost Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa.